Hořčík

Hořčík je stříbřitě bílý kov alkalických zemin. Na vzduchu se na jeho povrchu vytváří tenká vrstva oxidu, která pomáhá chránit kov pod ní. Má menší hustotu než hliník a jeho lehké slitiny se používají v součástkách automobilů a elektronických zařízení. Při hoření vydává hořčík oslnivě bílé světlo, takže se hodí do ohňostrojů a signálních světlic. V přírodě se vyskytuje ve sloučeninách v minerálech, jako jsou dolomit a magnezit, a ve formě rozpuštěných iontů v mořské vodě a solankách. Průmyslově se kov získává zahříváním upraveného dolomitu se slitinou obsahující křemík nebo elektrolýzou roztaveného chloridu hořečnatého získaného ze slané vody. Hořečnaté ionty jsou také nezbytné pro činnost mnoha enzymů v živých buňkách.