Křemík

Křemík se obvykle řadí mezi polokovy, které mají vlastnosti na pomezí kovů a nekovů. Je to tvrdá, křehká látka s modrošedým kovovým leskem. Po kyslíku je druhým nejhojnějším prvkem v zemské kůře, vyskytuje se však převážně ve sloučeninách, nikoli jako čistý prvek. Patří mezi ně oxid křemičitý, který se nachází v křemeni, a křemičitanové minerály tvořící mnoho hornin. Průmyslově se křemík získává zahříváním oxidu křemičitého s uhlíkem v elektrických pecích a pro elektroniku se pak dále čistí. Křemík je polovodič: jeho schopnost vést elektrický proud lze ovládat přidáním nepatrného množství jiných prvků. Proto se používá v počítačových čipech a solárních článcích. Jeho sloučenina oxid křemičitý je také jednou z hlavních složek běžného skla.